Denim a udržitelnost: Jak džíny ovlivňují planetu?

Domnívám se, že lze bez nadsázky říct, že dnes nosí a vlastní džíny snad úplně každý. Spolu s bílým trikem jsou fenoménem doby. Džín se ročně vyrobí kolem 6 miliard kusů a staly se komoditou na výdělek. Je již dávno minulostí, že je v nabídce měly pouze značky specializující se na tento typický segment. Dnes jsou v kolekcích i každého fast fashion řetězce.

Jak to je ale doopravdy s negativními dopady při jejich výrobě?

Rifle se skládají z více komponentů a materiálů. Typické rifle z modrého denimu (představme si například klasiku, která odstartovala tento módní trend už v 19. století v USA – džíny Levi’s 501) jsou nejčastěji vyrobené ze 100% bavlny, říká se jim také raw denim, „surový bavlněný“.

Víme už i z předešlých článků na blogu, že bavlna je jednou z nejčastěji pěstovaných přírodních surovin, ale také tou nejkontroverznější, co se udržitelnosti týká, právě pro svou náročnost na vodu i pesticidy.

Výroba denimu slupne z celkové světové produkce bavlny neuvěřitelných 35 %

Moderní doba však přinesla i další směsové materiály za použití elastanu či viskózy nebo nejčastěji polyesteru. Nýty, které zabraňují párání švů, se vyrábějí z mědi. Zip, knoflíky a patentky jsou z oceli. Štítek na riflích je textilní, kožený nebo plastový a přišívá se bavlněným či polyesterovým vláknem.

Takto vypadá finální výrobek, který velmi dobře známe. Za cestou od bavlny k riflím však stojí dlouhý výrobní proces. Od sběru bavlny přes výrobu bavlněného vlákna, barvení syntetickými barvami, tkaní látky až po samotný design džínů, distribuci a prodej.

Věděli jste, že jeden pár riflí může procestovat až 8 států (napříč kontinenty), než se dostane k nám domů?

Výroba pak standardně zahrnuje řadu procesů, při nichž jde o spotřebu enormního množství vody, použitých pesticidů a dalších chemických látek včetně těžkých kovů (rtuť, chrom, kadmium, olovo a měď), díky nimž se nejlehčí cestou docílí „obnošeného“ vzhledu džínů. Pojďme si tento proces trochu detailněji rozebrat:

Výroba denimu od A do Z

Poté, co je bavlněné vlákno z rostliny bavlníku vyrobeno, může být započat proces, při němž je zhotoven denim. Ten sestává ze čtyř základních kroků – barvení, tkaní, střihání a šití. Problematika nastává právě oním charakteristickým barvením na nejčastěji využívaný odstín denimu – modrou barvu. Pro docílení tohoto odstínu se od nepaměti používá indigové barvivo. To však samo o sobě ve vodě rozpustné není, proto se do barvicí lázně musí přidat chemické složky a často těžké kovy, které umožní navázat barvivo na vlákna budoucího denimu. Podle požadavku na sytost odstínu se pak barvení opakuje.

Světle modré džíny si užijí lázeň přibližně 3×, temně modré odstíny pak až 9×. Mezi každou jednotlivou lázní zároveň dochází k vymývání. Spotřeba vody je tedy enormní.

Věděli jste, že na výrobu jednoho kusu džín se použije až 9 500 litrů vody?

Zajisté si také vybavíte situaci, kdy vám nové džíny při nošení v lepším případě obarvily nohy, v horším boty či kabelku. Na vině je nedostatečné zafixování indigového barviva v jedné z lázní pomocí chemického ustalovače.

Následuje krok přeměny denimové látky v samotné džíny. Nejčastěji se při doúpravě povrchu setkáváme se čtyřmi procesy. Praní s pemzovými kameny či acid wash (do pračky se přidává chlor, bělidlo či chlornan), smýváníwhisker efekt, u něhož je použit manganistan draselný pro dosažení lokálního vybělení a pískování.

Hned několik technik je nebezpečných především pro pracovníky. Poslední zmíněnou techniku již mnohé organizace zakázaly, protože pískování za použití silného proudu křemenného písku přímo na denimové produkty způsobovala plicní onemocnění. Jde však o nejlevnější cestu k dosažení obnošeného vzhledu denimu a je i dnes kvůli ušetření nákladů hojně využívána. 

Vstříc lepším zítřkům?

V posledních letech se však objevují pozitivní signály změny – alternativnější a udržitelnější výrobní cesty, jak dosáhnout stejného cíle a neškodit přírodě, zdraví jak pracovníků v továrnách, tak nás nositelů džínového sortimentu. Věřím, že se jedná o kroky směřující nejen k novému trendu, ale ke zcela logickému a inovativnímu řešení a novému standardu, který postupně začnou aplikovat všichni výrobci denimu. O tom, co pro planetu můžete při pořizování džín udělat vy, kteří prodejci se vydali alternativní cestou pozitivních změn a kde konkrétně pořídit udržitelnější denim si ale povíme zase příště. 

S láskou, 

Kami

Abyste nic nepropásli

Přihlásit se k odběru článků a novinek:

Kliknutím níže na « Přihlašuji se k odběru » souhlasíte se zpracováním osobních údajů a se zasíláním personalizovaných obchodních sdělení od skupiny Unibail-Rodamco-Westfield**.

Z odběru se můžete kdykoli odhlásit pomocí odkazu pro odhlášení, který je součástí každého našeho zaslaného e-mailu. Další informace o správě osobních údajů a vašich právech jako subjektů údajů naleznete v našich Zásadách ochrany osobních údajů.

Společnými správci Vašich osobních údajů jsou na jedné straně společnost Unibail Management a na druhé straně konkrétní entita odpovědná za nákupní centra či centrum skupiny Unibail-Rodamco-Westfield, jehož newslettery si přejete dostávat.